Reforma justice

Ministerstvo spravedlnosti České republiky

 

Novela zákona o soudech a soudcích

Obecně o novele zákona

Zákon č. 314/2008, kterým se mění zákon o soudech a soudcích

Novela zákona o soudech a soudcích nabyla účinnosti dne 1. října 2008. Nosným pilířem této novely je nová úprava kárného řízení, neboť úprava kárného řízení založená na principu "kdo jmenuje, ten odvolává" byla Ústavním soudem zrušena. Novela zákona o soudech a soudcích však nad rámec úpravy kárného řízení, jehož důsledkem může být až odvolání funkcionáře soudu nebo soudce, zavádí řadu novinek.

Za nejvýznamnější změny lze považovat zejména zavedení omezeného funkčního období funkcionářů soudů, možnost dočasně přidělit soudce do zahraničí nebo možnost dočasně zprostit funkce soudce nebo funkcionáře soudu ministrem spravedlnosti, je-li s ním vedeno kárné řízení, jehož důsledkem může být odvolání z funkce. Významnou novinkou je i to, že v případě, že soudce spáchá přestupek, bude s ním nadále vedeno řízení pouze v režimu zákona o přestupcích.

Novela si klade za cíl zejména zkvalitnit soudní rozhodování za současného respektování dělby moci a nezávislosti soudů. 

Obsah původního vládního návrhu

  • Dočasné přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti ČR nebo Justiční akademii (§68)
  • Dočasné přidělení soudce do zahraničí (§§ 70a, 99)
  • Kárná odpovědnost soudců a funkcionářů soudu
  • Změna právní úpravy Justiční akademie (§§ 129, 130, 131, 132a, 133)

 

Změny zapracované v legislativním procesu

  • Zavedení omezeného funkčního období funkcionářů soudů 
  • Jmenování funkcionářů soudů
  • Započtení přípravné služby justičního čekatele asistentům veřejného ochránce práv
  • Doplnění prezidenta republiky jako kárného žalobce
  • Projednání přestupků soudců už jen v řízení podle zákona o přestupcích

Novela zákona o soudech a soudcích nabyla účinnosti dne 1. října 2008.

Dočasné přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti ČR a Justiční akademii

V novelizovaném ustanovení § 68 zákona o soudech a soudcích se sjednocuje maximální lhůta, po kterou je možno soudce dočasně přidělit k jinému soudu a k Ministerstvu spravedlnosti ČR nebo Justiční akademii. Podle předchozí právní úpravy byla lhůta v případě dočasného přidělení k soudu tříletá, v případě dočasného přidělení k Ministerstvu spravedlnosti ČR nebo Justiční akademii pak jednoletá. Cílem nové právní úpravy je umožnit soudcům přiděleným zejména k Justiční akademii věnovat se pedagogické nebo jiné činnosti v této instituci z dlouhodobějšího hlediska.

Dočasné přidělení soudce do zahraničí

Nové ustanovení § 70a bylo do zákona o soudech a soudcích zařazeno na základě usnesení vlády ze dne 12. července 2006 k pracovněprávnímu řešení problematiky zapojení občanů České republiky do civilních misí Evropské unie a v mezinárodních vládních organizacích. Toto usnesení uložilo ministru spravedlnosti novelizovat zákon o soudech a soudcích tak, aby bylo možno soudce dočasně přidělit také k jinému než soudnímu orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky.

Na základě nového § 70a bude tedy možno soudce dočasně přidělit rozhodnutím ministra spravedlnosti na jeho žádost nebo s jeho souhlasem k jinému orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, a to do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky. Toto dočasné přidělení je časově omezeno na dobu nepřesahující 5 let nebo jedno funkční období.

Kárná odpovědnost soudců a funkcionářů soudů

Nová právní úprava zavádí podle ustanovení § 3 zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců jednoinstanční kárné řízení u Nejvyššího správního soudu. Funkcionáře soudu už tak nebude odvolávat ten, kdo jej do funkce jmenoval, ale podle nového znění § 106 zákona o soudech a soudcích bude moci být funkcionář soudu odvolán pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení. Složení kárného senátu pro soudce je upraveno v ustanovení § 4 zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců. Kárný senát je složen ze tří soudců a tří přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu (v případě, že jde o soudce, který rozhoduje ve správním řízení, je jím soudce nejvyššího soudu), jeho zástupcem je soudce nejvyššího soudu a další člen senátu z řad soudců je soudcem vrchního krajského nebo okresního soudu. Mezi přísedícími musí byt vždy jeden státní zástupce, jeden advokát a jiná osoba vykonávající jiné právnické povolání. Přísedící budou navrhováni nejvyšším státním zástupcem, předsedou České advokátní komory a děkany právnických fakult. Jejich výběr bude určen losem. Nebudou-li navrženi, navrhne zbytek ministr spravedlnosti. Počet členů senátu byl po dlouhých diskuzích ponechán v paritě resp. v počtu 6 členů. Důvod je dvojí, a to především, že záměrem bylo z důvodu možné soudcovské solidarity nedat soudcům většinu. Druhým důvodem je pak to, že kárný senát bude musel rozhodovat početnější většinou minimálně o dva hlasy resp. 4:2. Případ, kdy nastane rovnost hlasů, je upraven tak, jako by byl vynesen zprošťující rozsudek. Funkční období kárného senátu bude pětiletéNávrh na zahájení kárného řízení funkcionáře soudu může podat podle ustanovení § 8 odst. 3 prezident republiky, ministr spravedlnosti, veřejný ochránce práv (bylo nutno promítnout do zákona o veřejném ochránci práv, neboť ten má pravomoci, které mu ukládá tento zákon), předsedové soudů. V návrhu bude muset být navrženo kárné opatření z důvodu navrhované možnosti dočasného zproštění výkonu funkce funkcionáře soudu ministrem spravedlnosti upravené v ustanovení § 100a.

Navrhovaná právní úprava v souvislosti s kárným řízením zpřísňuje skutkovou podstatu kárného provinění a stanoví sankce, které lze za ně uložit.

Dočasné zproštění výkonu funkce ministrem spravedlnosti

Významným institutem, který byl již výše zmíněn v souvislosti s podáním kárné žaloby, je institut dočasného zproštění výkonu funkce funkcionáře soudu ministrem spravedlnosti v případě, že bude v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce nebo funkcionáře soudu.

Institut „třikrát a dost"

Nově je zakotvena možnost zahájit podle ustanovení § 91 písm. c) zákona o soudech a soudcích řízení o způsobilosti k výkonu soudcovské funkce se soudcem, který byl v posledních pěti letech uznán nejméně třikrát pravomocně vinným kárným proviněním, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci. Aby bylo možné zahájit toto řízení musí být kumulativně splněny obě uvedené podmínky. Tento institut je označován také jako „třikrát a dost".

Dospěje-li kárný soud k závěru, že soudce není způsobilý k výkonu funkce, soudcovská funkce zaniká dnem právní moci takového rozhodnutí.

Změna právní úpravy Justiční akademie

Předmětem činnosti Justiční akademie je zejména zajišťovat vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších soudních osob. Shodně s úpravou platnou před novelizací provedenou zákonem č. 79/2006 Sb. je nově upraveno postavení  Rady Justiční akademie a jejího ředitele tak, aby rozhodující vliv na obsah a způsob vzdělávání v rezortu justice měla Rada a ředitel Justiční akademie aby opět pouze zajišťoval chod této organizační složky státu.

Nově se navrhuje, aby statut Justiční akademie schvaloval ministr spravedlnosti po projednání s Radou Justiční akademie, zatímco původní právní úprava stanovila, že vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upravuje statut, který schvaloval ředitel po projednání s ministerstvem.

Výslovně se upravuje sídlo Justiční akademie.

Nově se zakotvuje hospodářská činnost Justiční akademie, která by měla přispět ke zkvalitnění hlavní činnosti, tedy výchovně vzdělávací činnosti v rámci přípravy justičních a právních čekatelů a soustavného vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob, působících v justici. Hospodářská činnost však nesmí ohrozit kvalitu rozsah a dostupnost hlavní činnosti.

Hospodářská činnost bude spočívat zejména v pronajímání prostor Justiční akademie v těch obdobích, kdy její ubytovací kapacity neslouží k zabezpečování výchovně vzdělávací činnosti.

Další změny návrhu v průběhu legislativního procesu

Formou pozměňovacích návrhů bylo do novely zařazeno omezené funkční období funkcionářů soudů, nová právní úprava jmenování funkcionářů soudů, započtení přípravné služby justičního čekatele asistentům veřejného ochránce práv a prezidentu republiky bylo přiznáno postavení kárného žalobce. Přestupky soudců už budou nadále projednávány pouze v režimu zákona o přestupcích.

Omezené funkční období funkcionářů soudů

Asi nejvýznamnější změnou původního vládního návrhu je zavedení omezeného funkčního období funkcionářů soudů, a to na 7 let u předsedů a místopředsedů okresního soudu, krajského soudu a vrchního soudu a na 10 let u předsedů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Nevylučuje se však možnost, aby předseda nebo místopředseda soudu byl po uplynutí svého funkčního období opětovně jmenován, ovšem za předpokladu, že po dobu výkonu své funkce nebyl shledán odpovědným  za kárné provinění a současně nebyl po dobu výkonu funkce pravomocně odsouzen za trestný čin. Přechodná ustanovení byla nastavena podle toho, kdy byli jednotliví funkcionáři jmenováni do své funkce, aby docházelo k postupnému obměňování.

Jmenování funkcionářů soudů

Významnou změnou, která byla doplněna do vládního návrhu též v ústavně právním výboru je nová právní úprava jmenování funkcionářů soudů, a to tak, že:

  1. Předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu jmenuje prezident republiky.
  2. Předsedu vrchního soudu jmenuje na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky a místopředsedu jmenuje na návrh předsedy tohoto soudu ministr spravedlnosti.
  3. Předsedu krajského soudu jmenuje na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky a místopředsedu jmenuje na návrh předsedy tohoto soudu ministr spravedlnosti.
  4. Předsedu okresního soudu jmenuje na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti a místopředsedu jmenuje na návrh předsedy tohoto soudu ministr spravedlnosti.

Prezident republiky jako kárný žalobce

Další změnou, která byla přijata nad rámec vládního návrhu je zařazení prezidenta republiky mezi kárné žalobce. Tento pozměňovací návrh byl z hlediska vhodnosti poměrně dost diskutován. Nakonec byl přijat a vedle ministra spravedlnosti, veřejného ochránce práv a předsedy soudu přibyl jako kárný žalobce prezident republiky, který může podat kárnou žalobu proti předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a proti předsedovi vrchního a krajského soudu.

Přestupky soudců už jen podle přestupkového zákona

Konečně poslední významnou změnou, která nastala při projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně, bylo zrušení ustanovení § 9a zákona o přestupcích, který stanovil, že podle zákona o přestupcích se projednávají přestupky, kterých se dopustili soudci, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců. Podle současné právní úpravy již budou přestupky soudců projednávány jen v režimu zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.